KŘESŤANSTVÍ   |    EVOLUCE   |    HISTORIE   |    PEKLO   |    ODKAZY   |    O NÁS

Evoluce nebo stvoření?

Jak by někdo mohl nevěřit v Evoluci a věřit ve stvoření podle Bible? Věda přece jasně říká, že tento svět nestvořil Bůh někdy před pár tisíci lety, nýbrž vznikl pozvolným mechanizmem během několika miliard let. Člověk doby rozumné nemůže přijmout víru v něco, co se příčí veškerým vědeckým poznáním. Musel by přeci zapřít svůj vlastní mozek a spáchat intelektuální sebevraždu! Jenomže, co když evoluce není vědou dokázaný fakt, ale jen jakási pohádka, vymyšlená bez vědeckých důkazů před více než 150 lety a od té doby mnohokrát opakovaná? Stokrát opakovaná lež se často stává pravdou. A je to tak. Darwin si například myslel, že odlišné zobáky pěnkav mají něco společného s tím, jak se zvířata vyvíjejí. Zkrátka něco pozoroval a vymyslel teorii. Dnešní věda ale odhalila, že existují vypínače v DNA, které podle vnějších okolností vypínají a zapínají pokyny pro to, jací ptáci se mají v daném období vylíhnout. Tento proces není ještě plně prozkoumaný, ale ukazuje na to, že Darwinovy předpoklady byly hned od začátku mylné.


Nepravděpodobná pravděpodobnost

V několika následujících kapitolách se bude často objevovat pojem pravděpodobnost. Jak tento pojem správně chápat? Jaký je rozdíl mezi tím, když je něco možné, nemožné nebo funkčně nemožné?

CELÝ ČLÁNEK +


Vesmír

Člověk si při pohledu na noční hvězdnou oblohu připadá naprosto titěrný a pozorovaný vesmír ho naprosto fascinuje. Většinu lidí pak napadne celá řada otázek: Jak velký je vesmír? Kolik obsahuje galaxií, hvězd, planet? Dá se to spočítat? Kde má počátek? Rozpíná se? Vznikl Velkým třeskem? Kdy? Zanikne? Kdy? Kde se ve vesmíru vzaly přírodní zákony? Existuje mimozemský život?

CELÝ ČLÁNEK +


Mimozemský život ve vesmíru

Každoročně se v tisku objevují články typu: Pravděpodobnost existence mimozemského života je obrovská. Jak na to jejich autoři přišli? Našla se nějaká mimozemská civilizace? Samozřejmě, že nenašla, každopádně v 60. letech minulého století vymyslel americký astronom Frank Drake takzvanou Drakeovu rovnici, ve které se na základě spekulativních odhadů snažil spočítat, kolik může být inteligentních civilizací ve vesmíru.

CELÝ ČLÁNEK +


Jedinečná planeta Země

To, že je naše planeta zřejmě jedinečná v celém vesmíru by někdo mohl označit za náhodu. Ale může být náhoda, že umístění naší Země ve vesmíru a složení její atmosféry je naprosto jedinečné k pochopení fyzikálních záležitostí ve vesmíru?

CELÝ ČLÁNEK +


Temná hmota a energie

S pozorováním vesmíru je to však ještě složitější a naše poznání se neustále prohlubuje. Jak již bylo uvedeno, tak v našem vesmíru se nachází miliardy galaxií a v nich miliardy hvězd. Ještě v 90. letech 20. století to v astronomii vypadalo, že je potřeba dořešit pár problémů a již budeme mít poměrně jasnou představu o vesmíru a o tom, jak funguje.

CELÝ ČLÁNEK +


Multivesmír

Proč je tedy v našem vesmíru vše tak jemně vyladěné? To přece nemohlo vzniknout náhodou! Těch náhod by bylo zatraceně hodně, a to jsme se zatím ani nezabývali vznikem života na naší planetě! Tak jemné ladění předpokládá ladiče. Asi byste také nepředpokládali, že když si koupíte kytaru a ta bude naladěná (pokud máte hudební sluch nebo ladičku, tak to poznáte), tak k tomu došlo náhodou.

CELÝ ČLÁNEK +


Stáří našeho vesmíru

V následujících kapitolách se budeme věnovat otázce, zda se dá nějak změřit stáří naší planety Země. Jak je však starý náš vesmír? Při hledání tohoto údaje na internetu se velice rychle dopracujeme k informaci, že vesmír je starý 13,82 nebo 13,799 nebo 13,75 miliard let.

CELÝ ČLÁNEK +


Vesmír – shrnutí

Naše planeta Země není průměrná, ale naprosto jedinečná v celém vesmíru. Nachází se v obyvatelné zóně (vhodné pro život) naší Sluneční soustavy, naší galaxie a troufám si i tvrdit v rámci celého vesmíru. Všechny tyto věci naznačují, že vesmír je tak obrovský a složitý právě kvůli tomu, aby mohl vzniknout život na naší jedinečné planetě.

CELÝ ČLÁNEK +


Stáří planety Země

Již na základních školách se u nás vyučuje, že Země je stará přibližně 4,5 miliardy let. Při bližším zkoumání tohoto časového údaje asi každého napadne: Jak se dá taková doba změřit? Existuje nějaká vědecká metoda, která by takovou dataci potvrdila?

CELÝ ČLÁNEK +


Datace založená na poločasu rozpadu

Dnes asi nejoblíbenější metoda pro určování stáří je založená na měření poločasu rozpadu radioaktivních prvků. Radioaktivita byla oficiálně objevena v roce 1896 francouzským chemikem Henri Becquerelem, teprve v roce 1937 však byly zkonstruovány spolehlivější spektrometry pro její měření.

CELÝ ČLÁNEK +


Radiokarbonová metoda

V novinových článcích a v televizi se občas vyskytují zprávy, že archeologové našli nějaký artefakt, u kterého bylo na základě radiokarbonové metody zjištěno stáří například 24 000 let. Možná tuto metodu znáte pod lidovým označením uhlíková. Uhlíková metoda je založená na měření poločasu rozpadu radioaktivního uhlíku 14C.

CELÝ ČLÁNEK +


Vznik uhelných slojí

Ještě zajímavější je fakt, že se v uhlí všude po světě nachází měřitelné množství radioaktivního uhlíku. Jak je to možné, když mělo vzniknout před miliony let! Jak uhlí vůbec vzniká? Ve škole jste se asi učili, že stromy (a jiné rostliny) rostly v bažinách, po odumření klesly do bahna a za miliony let se bez přístupu vzduchu proměnily v uhlí.

CELÝ ČLÁNEK +


Jiné datační metody

Případ se dřevem, ve kterém nejsou na počátku radioaktivní látky, je však specifický a v normální hornině se vždy vyskytne nějaký poměr radioaktivních a přeměněných látek. Tento poměr nejsme schopni zjistit, a proto jsou datační metody založené na rozpadu radioaktivních látek velmi nespolehlivé.

CELÝ ČLÁNEK +


Stáří planety Země – shrnutí

V současné době neexistuje žádná objektivní metoda pro zjištění stáří naší planety Země! Určování stáří hornin podle uložených fosilií je nesmysl, jelikož nikdo neví, kdy jednotlivé živé organismy vymřely. Rozsáhlé vrstvy usazenin také mohou vzniknout za pár let, nikoliv za miliony!

CELÝ ČLÁNEK +


Evoluce – Darwinova teorie

S pojmem evoluce se ve svém životě u nás určitě setkal každý. Ve škole jsme se zjednodušeně (někdo i nezjednodušeně) učili, že život vznikl náhodou z chemických látek v praoceánu, ze kterých se vytvořila první buňka, a z té se potom vyvinuly všechny složitější mnohobuněčné organismy.

CELÝ ČLÁNEK +


Darwinovy pěnkavy

Jak na onen přírodní výběr Darwin přišel? Hlavním impulsem k jeho teorii zřejmě byla jeho cesta kolem světa v letech 1831-1836 na britské lodi Beagle. Zásadní pak byl především jeho pětitýdenní pobyt na souostroví Galapágy v Tichém oceánu. Na jednotlivých ostrovech žili různí ptáci, které po návratu do Anglie správně rozpoznal a zařadil (jako pěnkavy) biolog profesor John Gould ze Zoologické společnosti v Londýně.

CELÝ ČLÁNEK +


DNA a výroba bílkovin

DNA (DeoxyriboNucleic Acid) neboli deoxyribonukleová kyselina byla objevená již v roce 1869 švýcarským lékařem Friedrichem Miescherem, později se ukázalo, že je odpovědná za přenos genetické informace, dlouho se však nevědělo, jakou má DNA strukturu. V roce 1953 byla tato struktura popsána jako dvojitá šroubovice.

CELÝ ČLÁNEK +


"Jednoduchá" buněčná struktura

V roce 1984 byla založena organizace pro hledání mimozemské inteligence SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence). Vědci z této organizace se snaží najít v radiovém spektru, které k nám přichází z vesmíru, nějakou část vysoce organizovaného kódu, o kterém by bylo možné s jistotou říct, že ho vytvořila nějaká inteligentní bytost.

CELÝ ČLÁNEK +


Buněčný bičík a neredukovatelná složitost

Možná se po přečtení předchozích kapitol pořád najde někdo, kdo bude tvrdit, že pokud nějaká pravděpodobnost není nula, tak je to pořád možné. Že je něco funkčně nemožné, ho nepřesvědčí. Dobře tedy, v tom případě si představme pojem neredukovatelná složitost:

CELÝ ČLÁNEK +


Přechodové články a "vyhynulí" živočichové

Jak již bylo uvedeno v první kapitole, tak Darwinova teorie byla na svou dobu ucelená a logicky postavená. Tehdejší vědci neměli vůbec představu o tom, jak je život neskutečně složitý a komplexní. Neměli pro to ani technické vybavení, v jejich mikroskopech se buňka jevila jako našedlý obláček.

CELÝ ČLÁNEK +


Dinosauři a stáří geologických vrstev

A co dinosauři? Ti přeci již dnes nežijí. Každý snad musí vědět, že vymřeli před 60 miliony lety? Opravdu to tak bylo? Slovo dinosaurus vytvořil v roce 1842 sir Richard Owen a znamená hrozný nebo obrovský ještěr. Předtím by lidé živého dinosaura spíše označili jako draka. Legendy o dracích můžeme najít u různých kultur po celém světě.

CELÝ ČLÁNEK +


Předchůdci člověka

V okamžiku vzniku Darwinovy teorie se objevilo vtipné zjednodušení, že člověk se vyvinul z opice. Tady bychom se mohli Darwina trochu zastat. Ten pouze tvrdil, že člověk a opice mají společného předka. Jak je to s oněmi společnými předky? Asi někdo z vás již slyšel o domnělých předchůdcích člověka:

CELÝ ČLÁNEK +


Podobnost člověka a šimpanze

Možná jste již někdy v nějakém časopise četli nebo v nějakém televizním dokumentu viděli informaci, že lidská DNA se shoduje s DNA šimpanze na 98%. To znamená, že šimpanzi mají jenom 2% odlišných genů. Čas od času se i v nějakém časopise píše, že rozdíl je ještě menší, například 0,6%.

CELÝ ČLÁNEK +


Mitochondriální Eva

O mitochondriální Evě jste asi nikdy neslyšeli, ale asi znáte biblický příběh o Evě a Adamovi, kteří měli být první lidé na Zemi. Každý člověk má v buňkách mitochondriální DNA, ta se však přenáší pouze z matky na potomky. Na základě počtu mutací v této mitochondriální DNA jsme schopni přibližně vysledovat společnou matku všech současných lidí a jsme schopni odhadnout, kdy asi tak žila.

CELÝ ČLÁNEK +


Evoluce – shrnutí

Darwinova teorie byla již od počátku založena na chybném pozorování – zobák pěnkav na Galapágách. Darwin absolutně netušil, jak složitá je i ta nejjednodušší buňka.

CELÝ ČLÁNEK +


Použil si Bůh evoluci?

Proč dnes lidé věří v evoluci a nevěří ve stvoření, tak jak je popsáno v Bibli? Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že teorie evoluce se prezentuje jako věda a lidé, když vidí, čeho všeho vědci dosáhli, tak mají před vědou úctu.

CELÝ ČLÁNEK +


Evoluce – odkazy, videa

...

CELÝ ČLÁNEK +