KŘESŤANSTVÍ   |    EVOLUCE   |    HISTORIE   |    PEKLO   |    ODKAZY   |    O NÁS

Od křesťanství k prázdné pobožnosti a zpátky

Představme si špičkové hokejové družstvo. NHL. Hokej v něm hraje jen pár lidí, které hra opravdu zajímá. Pak ale vyjde nařízení o tom, že všichni obyvatelé určitého města musí být členy NHL. Mnozí z nich hokejovou halu nikdy v životě nenavštíví, hokej si nezahrají, ale stejně jsou členy NHL. Plynou staletí. Led je nepraktický a nahradí se pískem. Místo branek se postaví umělecké obrazy. Hokejky a puky se vystaví u mantinelu. Později se rozpadlé dekorace vyhodí a dá se místo nich pár kostí. Sušená ruka, lebka a další kousky vysušených mrtvol. Sem tam přijde na prostranství skupina představitelů NHL, kteří si zacvičí aerobik. Ale když spolu mluví, stále se vyjadřují tak, že hrají hokej.

V hale NHL se tedy začal cvičit aerobik na písku. Občas se ale našli lidé, kteří si přečetli jednu zapomenutou knihu, ležící kdesi v šatně – Pravidla hokeje. Chvíli se snažili o to, aby v hale byl obnoven led, ale když jejich prosby nebyly vyslyšeny, začali společně chodit bruslit na rybník. Někteří měli baseballové pálky, jiní hrábě, ale konečně se zase bruslilo a trefovali se nějakým předmětem do branky. Konečně věděli, o čem hra je. Pravidla hry se začala šířit díky reformaci. Luther a Kalvín si nakonec mohli díky svolení představitelů měst postavit vlastní haly. Každý ale stále musel patřit do hokejové ligy, a tak byli v protestantské hale stále zapsáni lidé, kteří nikdy nehráli hokej.

Zkoumání Pravidel pokračovalo. Někteří lidé přišli na to, že by se mělo hrát hokejkou. A tak chodili raději hrát s malou skupinou lidí někam na rybník. Jiná skupina objevila puk a oddělila se od původní skupiny s hokejkou a míčem. Tyto malé skupiny trvaly na tom, že jejich členy smí být pouze ti, kteří hokej doopravdy hrají.

A pak tady byli pronásledovatelé. Někteří "pískoví hokejisté" zuřili nad tím, že se jejich hra hraje i na "jiném písečku", nenáviděli myšlenku ledu, pálili Pravidla, a když to šlo, zabíjeli "ledové hokejisty".

V 16. století došlo k setkání, na kterém bylo prohlášeno: "Proklínáme led. Každý, kdo věří, že se má hokej hrát na ledu, ať je proklet! Každý, kdo věří, že se má hokej hrát hokejkou, ať je proklet! Každý, kdo věří, že se má hokej hrát pukem, ať je proklet!"

Na Tridentském koncilu katolická církev zavrhla všechna hlavní biblická učení o spasení (opravě) člověka a proklela ty, kdo těmto učením věří. Tato prokletí nebyla nikdy odvolána, ale naopak byla jejich platnost znovu potvrzena ve dvacátém století.

Časem došlo k obrovskému převratu. Po mnoha staletích bylo zrušeno nařízení o tom, že by každý měl být členem NHL. Haly se dost vylidnily. Pískoví hokejisté ztratili svou moc a už nemohli pronásledovat někoho za to, že chce hrát hokej na ledu.

Svým způsobem ale tato situace přispěla k dalšímu zmatku. V době, kdy papež připíjel ďáblu na zdraví a měl ve Vatikánu svůj harém, kdy katolická církev upalovala ty, kdo překládali a šířili Bibli a snažila se, aby se Bible nedostala lidem do rukou, se člověk trochu lépe orientoval v tom, kdo je kdo.

Do určité doby tedy existovali pískoví hokejisté, kteří povraždili obrovské množství těch, kdo hráli hokej na ledě. I když obě skupiny používaly podobný jazyk, bylo přece jen jasné, že když ti jedni zabíjejí druhé, musí být mezi pískovou a ledovou halou nějaký nepřeklenutelný rozdíl.

Doba, kdy byla mezi katolíky a protestanty ostrá, leckdy krví namalovaná čára, již skončila. Představitelé jednotlivých hokejových týmů se začali občas scházet. Možná za to mohla skutečnost, že led v hlavních protestantských halách roztál a pro lidi už nebylo až tak podstatné hrát hokej na ledu. Brouzdat se na kluzišti ve vodě je také docela dobrá zábava, a tak začalo docházet k dialogu. Nebylo by pěkné, kdybychom se spojili, nasypali bychom na kluziště písek, zalili jej vodou a zahráli se občas hokej spolu?

Samozřejmě se ozývají hlasy, které připomínají, že základem pro hokej je led a lidé, kteří led nemají, míjejí podstatu hry. Jenomže stále se mnozí nechají zmást tím, že přece všichni ti lidé používají stejné výrazy: hala, hokej, hokejista, kluziště, brusle, branka, přilba.

A tak se někdy i takový hráč hokeje staví v písečné hale a poslechne si, co pěkného tam povídají o hokeji. Koneckonců když už se mu nikdo nesnaží useknout hlavu za to, že hraje hokej na ledu s hokejkou, tak už mu myšlenka písku nepřipadá tak nechutná.

Protestanti jsou navíc opatrní a dnes už jen tak neprohlásí: Lidé v písečné hale nemají s námi a s hokejem nic společného, a to protože i v písečné hale se mnohdy najde upřímně hledající či věřící člověk. Tím spíš, že dnes jsou Pravidla volně k dispozici a leckdo v písečné hale je také četl a zajímá se o ně.

Přihlížející lidé jsou z toho zmatení. Většina ví o tom, jak to vypadá v písečné hale a vědí o tom, že jsou i lidé, kteří hrají hokej někde na ledu. Spousta lidí má za to, že hokej, to je jen takový aerobik na písku. Těch, kteří se scházejí na rybníku s pukem, je dost málo a mnohdy jsou považováni za podivnou sektu.

Mnozí lidé také nechtějí slyšet o hokeji ani slovo. Dost často se odvolávají na to, jaké strašné zločiny se ve jménu hokeje udály v pískové hale. Nevěřící člověk tak většinou nechápe, co je to hokej a hází všechny hokejisty do jednoho pytle.

Každé podobenství má své nedostatky, ale snad alespoň trochu nastiňuje, k čemu v průběhu církevní historie došlo. V důsledku zestátnění církve se státním náboženstvím nestalo pravé křesťanství. Vzniklo zde něco úplně nového – instituce, která bez váhání proklela nejpodstatnější jádro celého křesťanství (učení o novém narození) nebo nechala umučit lidi za šíření Bible.

Často se říká, nevylijme s vaničkou i dítě. Moc dobře vím, že i v katolické „vaničce“ se může ocitnout člověk, který zná Boha a má s ním opravdový vztah. Přesto ale velmi rozlišuji mezi tímto jednotlivcem a katolictvím coby náboženstvím a institucí.

Zanechme však již další podobenství a podívejme se, jak se z původní živé víry (křesťanství) stalo naprosto prázdné náboženství.

<<< Křesťanství versus prázdné náboženství
Zmrzačení křesťanské víry v průběhu dějin >>>

ZPĚT +